V posledních letech je čím dál častěji vidět výrobky za rakytníku – rakytníkové džemy, bonbony, lízátka, sirupy a další. Mluví se o tom, jak je zdravý a jak bychom ho měli zahrnout do svého jídelníčku. Co je to tedy vlastně za rostlinu?

Rakytník řešetlákový je keřík s nažloutlými květy a typicky oranžovými plody. Původně se vyskytoval v Číně, Mongolsku, Nepálu a Indii, dnes je již pěstován i v Evropě a Asii (u nás spíše jako okrasná a ovocná rostlina). Má rád sluníčko, ale jinak je to v podstatě velice otužilá rostlina snášející i velké mrazy a není náročná na kvalitu půdy. Z pěstování je nejzajímavější asi sbírání plodů, protože jsou na krátkých stopkách a špatně se sbírají. Na původních stanovištích na Sibiři se tedy nechávaly plody zmrznout a potom se jednoduše setřepaly.

V léčitelství je rakytník známý již dlouho na území Mongolska, Sibiře a Číny – používal se při léčbě plic, jater a kloubů. Dále pomáhá proti zahlenění a zánětům plic, hojení sliznic a žaludečních vředů. Obsahuje vitaminy B1, B2, B6, B3, B5 (kyselina listová), vitaminy C, D, E a K, Je to tedy opravdu bohatý zdroj různých vitamínů.

Z rakytníku se většinou vyrábí tyto produkty:
·         Rakytníkový sirup
Sirup obsahuje vitamin C, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy D, F,K a P. Díky tomu se používá při chřipce, infekcích, žaludečních potížích a při nedostatku vitamínů obecně. Podle některých zdrojů posiluje imunitu, odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
·         Rakytníkový likér
Jedná se o macerát – plody jsou naloženy do alkoholu po dobu 8-14 měsíců. Likér má poté tmavě hnědou barvu a medovou chuť.
·         Rakytníkový džem
Ten se vyrábí často z rakytníku a bobulí hlohu jednosemenného. Takto vyrobený džem ale nelze požívat dlouhodobě nebo nadměrně jako běžné džemy.

Rakytník má údajně až 10x více vitaminu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek, proč ho tedy nevyužít v zimních měsících pro posílení imunity!