Obojživelníků žijících v České republice není mnoho. Proto bychom měli chránit jejich biotopy a umožnit tak těmto vzácným tvorům život i do budoucna. Typické je pro ně kladení vajíček do vody a vývin larev v tomto vodním prostředí. Po proměně larvy v dospělé stádium, tzv. metamorfóze, již probíhá život jedinců většinou na suchu. Obojživelníci nemají stálou tělesnou teplotu. Ta se mění podle teploty okolí.
Na našem území žije mlok skvrnitý a 7 druhů čolků.

Mlok skvrnitý
Tito ocasatí obojživelníci mají černou barvu těla se žlutými až oranžovými skvrnami. Dorůstá do velikosti 19-28 cm. Spatřit tyto tvory můžete ve vlhkých listnatých lesích, na loukách nebo blízko vodních toků. Ovšem za slunečného počasí se přes den skrývají pod kameny, listy nebo kmeny. Jsou to noční živočichové a vylézají ven v tuto denní dobu. Největší šanci uvidět ho přes den máte za deštivého počasí. Živí se např. žížalami, pavouky a všelijakým hmyzem. Zvláštností tohoto obojživelníka je tvorba jedu v příušních žlázách a na hřbetu a ocase. Jed používá jako obranu před napadením.
Čolek obecný
Je to nejpočetnější druh čolka. Zbarvení samce a samice se liší. Samci bývají výrazněji zbarvení do zelena, kdežto samice jsou spíše hnědé. Jejich těla jsou skvrnitá. Od hřbetu až k ocasu mají  pohyblivý hřeben. Jako potrava jim slouží hmyz, larvy hmyzu, červi, pavouci… Je možné ho spatřit i v blízkosti lidských obydlí, např. parcích, loukách a listnatých lesích.

Čolek horský
Tento druh čolka má suchozemskou a vodní formu, která se vzhledově liší. Velcí jsou 8-11 cm. Ve vodě žijí v období rozmnožování, jinak se přes den ukrývají na souši a před den vyráží na lov. Čolek horský žije převážně v horském prostředí ve vlhkých lesích a v blízkosti vodních toků.
Kromě těchto dvou druhů čolků můžete v krajině Česka potkat čolka velkého, čolka dravého, čolka karpatského, čolka hranatého a čolka dunajského.