Tak úplně první zmínka je naprosto přesně z prvního října někde kolem roku 1910 až 1999. Byla použita v informačním šapitó Járy Cimrmana. Ehm. No nic, nyní vážně.

Douglas C.Engelbart si jednou na nějaké konferenci načrtl něco, co mělo komunikovat s monitorem. Tehdy ještě CRT obrazovkou. Jenže tenkrát byl jeden počítač velký jako kinosál.

Teprve později pak týž člověk vyrobil hranatou krabičku se dvěma kolečky a jedním knoflíkem. A začalo se tomu říkat myš. To vše v roce devatenáct set šedesát jedna.

Zpočátku to byla opravdu nevzhledné hranaté krabice s dvěma, či třemi velkými tlačítky. O nějaké ergonomice nemohlo být ani řeči. Natož o tom, že by se vám vešla do dlaně.

První ergonomickou myš měl pravděpodobně Microsoft. A protože do dlaně vešla, začalo se jí říkat „mýdlová“. Té asi jako první netrčely tlačítka ven, ale byly součástí povrchu myši. To se stalo v roce devatenáct set osmdesát sedm.

A v roce tisíc devět set devadesát je na světě první operační systém, který je pro myš stvořený. Je to Windows 3.0. Ten jako první zobrazoval na obrazovce grafické prostředí, tedy ikony, nu a s těmi se lépe pracovalo s myší.

Posléze společnost Agilent představila myš se senzorem, čímž vlastně skoro zrušila používání podložek pod myš a posunula její vývoj zase směrem nahoru.

Následně již přicházely myši jen a jen vylepšované, v podstatě zachovávající tvar.

Nyní si můžete vybrat z neuvěřitelného množství. S kabelem nebo bez kabelu. S příslušným počtem tlačítek, a většinou již všechny s laserem. Ty s kuličkou na spodní straně již asi znají jen pamětníci. Také cena se upravila, tu nejobyčejnější pořídíte klidně do padesáti korun a ta nejdražší nemá strop.

Zvyšuje se jejich citlivost, snižuje váha, zlepšuje se jejich vzhled. A to všechno díky pánovi ze začátku našeho článku.

Na závěr možno ještě napsat, že jsou pokusy nedělat klasické myši, ale ve tvaru joysticku. Uvidíme, zda se ujmou.